"I have lost my passport."

Nezvratná zájmena bývají preferována v těchto případech: [...]

Vlastnický vztah je zdůrazněn, postaven do protikladu vůči jinému vlastníku, a to zejména tehdy, je-li přísudkové sloveso v první nebo druhé osobě, např. Já ručím jen za moje/svoje svěřence (za ty ostatní ne). Podobně vedle obvyklého Oblékám si svůj kabát (= vlastněná věc, kabát, patří osobě, která je mluvnickým podmětem věty = já) můžeme užít také zájmena 1. os. j. č. můj, a to v případě, že bychom chtěli zvláště zdůraznit, že například z několika (stejných) kabátů, z nichž jeden je můj, druhý tvůj, třetí jeho atp., si oblékám právě ten, který mi patří, tedy Oblékám si můj kabát, tj. nespletl jsem se. Také ve větě Říkám ti svůj/můj názor můžeme dát přednost nezvratnému zájmenu např. tehdy, pokud bude věta pokračovat … neopakuji jen to, co jsem slyšel od jiných. Důrazné formulace Vyslovuji jen svůj názor a Vyslovuji jen můj názor jsou ekvivalentní: větný přízvuk je v obou případech na zájmenu. Časté je zdůraznění zájmenem osobním v různých reklamních textech a všude tam, kde má vzniknout dojem individualizovaného oslovení zákazníka: Zde si vezměte vaše noviny (= noviny jsou vaše!, noviny jsou tu pro vás!). Ve skladu si vyzvedněte váš nábytek (= nábytek je váš, už jste si ho zaplatili). Z hlediska čistě mluvnického hodnotíme užití nezvratného zájmena jako nesprávné, protože odporuje výše uvedenému základnímu pravidlu. Z hlediska funkčního může mít, alespoň v některých případech, své žánrové uplatnění; záměrem mluvčího/pisatele např. bývá adresnější vyjádření nabídky, přesvědčení, ujištění, získání či udržení přízně apod. Ne vždy je však příjemcem sdělení tento záměr vnímán pozitivně. Významová nadbytečnost je nápadná např. ve větách jako V této lékárně vám změříme váš tlak.

Diky, to druhe 'jsem' tam byl ocividne preklep. Svuj pas je spravne, ale (pokud nezapomeneme), tak vsude davame i jeho, jeji, muj, atd., dle situace, i kdyz "Ona hlidala jeji deti" ocividne nejsou jeji deti, ale deti nekoho jineho, i kdyz si vetsina lidi mysli, ze jsou jeji, te hlidajici osoby. Ale nemame kapacity na uceni spravneho rodneho jazyka, tak tam nechavame vsechny hovorove moznosti. Snad jen s vyjimkou "Ona slavile jeji vlastni narozeniny". To fakt uz ne.

Nerekne. Cestovni pas take bereme, i kdyz si moc nedovedu predstavit, jaky jiny pas bych tak ztratila...